top of page

Dům s historií dlouhou více jak 200 let...

19. století

Historie rodinného domu s číslem 120 sahá až do 19. století. První písemná zmínka, kterou bylo možno dohledat v archivu, je z roku 1875. Tehdy dům dostal do vlastnictví pan Karl Hafenrichter a jeho rodina. Jednalo se o rodinu sedláků, kteří se věnovali také hrnčířství, keramické výrobě a ševcovství. Podle typické zelené barvy jejich keramiky se jim přezdívalo „Grünschuster“, tedy zelený švec. V té době bylo v Egerlandu - Chebsku běžné, že se rodinám přezdívalo na základě toho, co pro ně bylo charakteristické, například zaměstnání.

Koncem 19. století, v roce 1890, byl dům přepsán na v té době nezletilé děti Karla Hafenichtera, syna Ferdinanda a dceru Theresii. Právě Ferdinand byl z rodiny Hafenrichter jeho posledním majitelem.

 

Ferdinand v minulosti

21. století

Léta jsem jej využíval jako zahradní domek, malou kůlničku, úschovnu. Věděl jsem ale, že tak pěkný dům s bohatou historií nemůžu nechat chátrat, a tak jsem se rozhodl dát mu nový život. Při vzpomínce na rodinu Hafenrichter jsem se rozhodl domeček pokřtít na jméno Ferdinand. Jako perfektní využití se mi zdála možnost, nabídnout výletníkům útulnou základnu pro objevování krásy Egerlandu z tak příjemného místa, jakým je centrum Skalné. Proto byla v roce 2017 zahájena důkladná rekonstrukce. Po 70 měsících intenzivní obnovy se dá říct, že domeček opět vzkvétá, a i když ho ještě čeká nový plášť, už nyní je připraven nabídnout svým návštěvníkům příjemné ubytování.

Katastrální obec Skalná
Katastrální obec Skalná

20. století

Osud tohoto domu se změnil v období druhé světové války, kdy byla většina Němců odsunuta a přesné informace o majitelích ve 20. století mám až z 90. let. Tehdy jsem pozemek zakoupil já. Vracel jsem se do svého rodného města s cílem, postavit si dům s velkou zahradou. Krásný velký pozemek na skvělém místě, s výhledem na dominantu města, Kostel sv. Jana Křtitele, byl proto jako stvořený. Pozemek s sebou přinesl i malý bonus, útulný domeček hovícího si na skalnatém vršku.

Ferdinand dnes
bottom of page